Venkovský Útulek: Můj příběh budování místa pro klid a růst

Poslední rok byl pro mě obdobím, které přineslo nejen výzvy, ale i neuvěřitelné lekce o trpělivosti, sebereflexi a vytrvalosti. Vše začalo loni v září, kdy jsem objevila malý kouzelný domek v Jizerských horách. Když jsem do něj poprvé vkročila, okamžitě jsem věděla, že je to místo, které mi má nabídnout mnohem víc, než jen střechu nad hlavou. A jak jsem začala přemýšlet o jeho budoucnosti, došlo mi, že právě tady mám možnost vytvořit něco, co bude nejen pro mě, ale i pro ostatní – Venkovský Útulek.

Na začátku jsem netušila, jak moc dlouhá a trpělivá cesta mě čeká. Domek, který jsem si vybrala, byl sice krásný, ale zcela nevyužitý. Potřeboval vše – od renovace po naplánování každého detailu, který by mu dal nový smysl. Bylo to pomalé, postupné budování, ve kterém jsem se učila přistupovat k věcem s trpělivostí. Každý krok, ať už se jednalo o design interiéru, vylepšení okolí, nebo přípravu prostoru pro koučování, byl krokem k tomu, co bych dnes označila za svůj životní projekt.

Trvalo to déle, než jsem původně předpokládala, ale během této doby jsem se naučila poslouchat a respektovat tempo tohoto místa. Jak jsem do něj postupně vkládala svou energii a vize, začala jsem si uvědomovat, jak důležitá je trpělivost v procesu růstu. Učila jsem se neuspěchat věci, nechat je vyzrát, a především, že vše potřebuje svůj čas. Někdy je to právě ten „pomalý“ proces, který nakonec přinese nejlepší výsledky.

Ale proč jsem se vůbec rozhodla do tohoto projektu jít? Vždycky jsem toužila po prostoru, který by byl nejen pro mě, ale také pro všechny, kteří si potřebují odpočinout, zpomalit a znovu najít směr. Venkovský Útulek pro mě není jen domem, ale místem pro setkávání, sebereflexi a klid. Místem, kde mohou lidé nejen relaxovat, ale také se věnovat osobnímu růstu.

Tento projekt mě ale také hodně naučil o síle rozhodnutí. Když jsem ho začala budovat, věděla jsem, že musím být připravena na to, že to nebude jednoduché. Mnohokrát jsem se ocitla na křižovatkách, kde bylo těžké rozhodnout, jak dál. Ale každý krok, každé rozhodnutí, i když se nezdálo být okamžitě správné, mě posunulo blíž k tomu, co jsem si vysnila. Učil mě to také nechat věci plynout, protože nejen prostor, ale i mé vlastní myšlenky a vize musely vyzrát.

A pak přišel moment, který pro mě byl zásadní. První hosté. Když jsem poprvé hostila návštěvu z zahraničí, cítila jsem obrovskou zodpovědnost. Musela jsem se připravit na všechno – na detailní přípravu domu, na to, co všechno bych měla zlepšit, co ještě není úplně v pořádku. Ale právě od těchto hostů jsem dostala svou první referenci. Byla to pro mě neuvěřitelná zkušenost, která mi pomohla se narovnat, zjistit, co ještě vylepšit, a přitom se učit přijímat zpětnou vazbu s otevřeným srdcem.

Dnes jsem pyšná, že toto místo skutečně existuje. Že jsem dokázala překonat všechny těžkosti, trpělivě vytrvat a vytvořit prostor, který má smysl nejen pro mě, ale i pro všechny, kteří se sem vydají. Je to místo pro klid, pro osobní růst, pro kreativitu, pro soukromí a odpočinek, ale také pro koučování, které může pomoci najít nový směr nebo zklidnit mysl. A že se s tím vším mohu podělit s vámi, to pro mě znamená opravdu hodně.

Těším se, že tento zážitek budete moci zažít i vy. Pokud hledáte místo pro klid, odpočinek, nebo čas na zamyšlení a sebereflexi, Venkovský Útulek je zde pro vás. Pokud budete mít zájem, můžete tento čas spojit s koučováním, které zde může být nejen inspirací, ale i krokem ke změně.

Děkuji, že jste byli součástí této cesty a těším se, že vás přivítám na tomto magickém místě.