​

Vospělův mlýn – dříve známý jako Šrámkův mlýn – se nachází v Kunžaku v okrese Jindřichův Hradec a je dnes uznávanou kulturní památkou České republiky.

Od 17. století po současnost

Nejstarší písemná zmínka o mlýnu pochází z konce 17. století, kdy jej vlastnil mlynář Šrámek. Mlýn byl zásadně přestavěn v letech 1733–1734, další velká rekonstrukce mlýnice a obytné části proběhla v roce 1820. V 19. století patřil rodinám Rokytových a Suchých.

Na počátku 20. století přešel mlýn do vlastnictví Marie Baráčkové z mlynářské rodiny z Radostic, která se provdala za Jana Vospěla. Tím začala více než stoletá historie mlýna v rukou čtyř generací rodu Vospělových.

Z dochovaných dokumentů vyplývá, že Jan Vospěl mlýn oficiálně koupil 29. července 1908 za 11 410 korun. Rodinná tradice však připisuje hlavní zásluhu Marii, která mohla být iniciátorkou nebo zprostředkovatelkou nákupu. Mlýn tak nese společné dědictví obou jmen.

 

Modernizace a provoz

Mlýn byl do současné podoby přestavěn v letech 1907–1908. Bylo opraveno svrchní vodní kolo napájené stokou z přilehlého rybníka, nainstalována byla mlýnská stolice od Ganz a Comp. z Budapešti a záložní naftový motor. Mlýn produkoval žitnou a pšeničnou mouku, vyráběl kroupy a provozoval i sousední pilu – až do roku 1935 pod vedením Josefa Vospěla, syna prvního mlynáře Jana.

Po smrti Jana Vospěla v roce 1939 převzal vedení mlýna jeho tehdy pětadvacetiletý syn Josef, který v řemesle pokračoval až do roku 1950. Tehdy mu komunistický režim odebral živnostenské oprávnění. Mlýnské zařízení bylo zapečetěno, ale majetek zůstal v soukromém vlastnictví.

V roce 1957, po vstupu Josefa Vospěla do JZD, bylo povoleno alespoň šrotování pro družstvo. K elektrifikaci mlýna však nikdy nedošlo – i proto se technologické vybavení dochovalo v takřka původním stavu.

​

Dochované zařízení a technická hodnota

Ve mlýně se dochovala řada původních strojů z přelomu 19. a 20. století:

• válcové stolice – Julius Hübner a Karl Opitz, Pardubice

• loupačka – Leopold Kašpar, Velké Senice

• reforma – Union a. s., České Budějovice

• mlecí kameny – Gabriel Žižka, Praha

• vysévače – Jarosch, Lhota u Nové Bystřice

• aspiratér – B. J. Hlaváč, Závody pro výrobu mlýnských strojů

Tato sestava představuje ucelený obraz tradičního venkovského mlynářství.

🔗 Více o technologii mlýna najdete na: www.vodnimlyny.cz

​

Kulturní památka zachráněná vlastní rodinou

Po smrti Josefa Vospěla ml. mlýn zdědil jeho syn JUDr. Josef Vospěl, který se sice mlynářem nestal, ale pomáhal otci až do konce jeho života.

Dnešními vlastníky mlýna jsou on a jeho dcera Alena Látalová, rozená Vospělová.

Právě ona v roce 2008 sehrála klíčovou roli v ochraně mlýna před plánovanou přestavbou silničního tahu a tlakem obce na změnu územního plánu. Díky jejímu úsilí byl mlýn prohlášen za kulturní památku České republiky.

​