Vospělův mlýn
Neprodáváme metr čtvereční – prodáváme příběh.
Mlýn, který naposledy mlel mouku před desítkami let, stále stojí.
Čeká na někoho, kdo mu vrátí hlas
Náš příběh
Příběh Vospělova mlýna
Vospělův mlýn, dříve známý jako Šrámkův mlýn, se nachází v Kunžaku v okrese Jindřichův Hradec a je významnou kulturní památkou České republiky.
Jeho historie sahá až do konce 17. století. Doložené vlastnictví začíná rokem 1677, kdy byl mlýn v držení rodiny Rokytových. V letech 1844–1907 mlýn provozovala rodina Suchých.
Zásadní obrat v historii mlýna nastal v roce 1910, kdy jej zakoupila Marie Baráčková, původem z mlynářské rodiny z Radostic. Krátce po koupi se provdala za Jana Vospěla a mlýn tak přešel do vlastnictví rodiny Vospělových, která jej vlastní dodnes.
Tato akvizice položila základy výjimečné rodinné tradici, která v mlýně trvá již čtyři generace.
Jan Vospěl, první mlynář tohoto rodu, vedl mlýn až do své smrti v roce 1939. Po jeho úmrtí převzal odpovědnost jeho sotva pětadvacetiletý syn Josef Vospěl, který byl doslova vržen do mlynářského řemesla. Mlýn provozoval až do roku 1950, kdy byl na základě tehdejších předpisů zbaven živnostenského oprávnění. Mlýnské kolo se zastavilo, technologie byla zapečetěna, ale areál zůstal v soukromém vlastnictví.
Přesto se zde v době družstevního hospodaření alespoň příležitostně šrotovalo. Syn Josefa, JUDr. Josef Vospěl, již mlynářem nebyl – vystudoval práva a na mlýně pomáhal otci až do jeho smrti. Dnešními majiteli mlýna jsou JUDr. Josef Vospěl je jeho dcera Alena Látalová, pravnučka Jana Vospěla, která v roce 2008 sehrála klíčovou roli při ochraně mlýna před plnávovanou přestavbou silnice a územním tlakem obce Kunžak. Díky jejímu úsilí byl mlýn oficiálně prohlášen kulturní památkou.
Živý pamětník a zapečetěný čas
Vospělův mlýn je jedinečný nejen svou architekturou a dochovanou technologií, ale také tím, že v sobě uchovává 115 let nepřerušeného rodinného vlastnictví. Přežil dvě světové války, přelomové společenské změny v letech poválečných i tlak součané doby a územního plánování – a přesto stojí dál. Mlýn nikdy nebyl znárodněn, nikdy nebyl prodán a dodnes nese silný odkaz čtyř generací.
Mlýn hledá nového pokračovatele
Vospělův mlýn je nyní připraven k prodeji. Veškeré informace o objektu, pozemcích najdete níže. Na vyžádání jsou k nahlédnutí i podklady týkající se prohlášení za kulturní památku a informace k technologickému vybavení mlýna.
Díky statutu kulturní památky může nový vlastník čerpat veřejnou podporu na obnovu a rekonstrukci, a to prostřednictvím různých dotačních titulů. Zároveň je však třeba počítat s tím, že vlastnictví kulturní památky s sebou nese nejen práva, ale i odpovědnost – zejména při plánovaných stavebních zásazích a zacházení s historickými prvky i díky vlastnictví kulturní památky.
Prodej této výjimečné nemovitosti bude probíhat formou výběrového řízení a následné elektronické aukce, která se uskuteční v předběžně na konci června 2025. Do té doby je možné projevit zájem, sdílet svůj záměr a využít prostor pro osobní jednání v rámci této prvotní fáze nabídky.
Pokud cítíte, že by váš příběh mohl navázat na dědictví čtyř generací, ozvěte se. Možná právě vy otevřete další kapitolu tohoto výjimečného místa.
Nemovitost


.jpg)
Lokalita a dispozice areálu
Kunžak se nachází v malebné, zvlněné krajině Javořické vrchoviny, přibližně 13,5 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Areál mlýna č. p. 113 je situován samostatně, odděleně od obce, na soutoku Struhy a Lánského potoka, při silnici směrem na Dačice.
Nemovitost stojí na nepravidelném pozemku a tvoří trojkřídlý půdorysný celek obklopující obdélníkový dvůr.
Ve východním křídle se nachází patrový obytný dům se složitější vnitřní dispozicí. Přibližně polovina tohoto křídla slouží k bydlení, druhá část je vyhrazena historické mlýnici. Jižní křídlo tvoří hospodářská část – stáje pro koně i hovězí dobytek včetně chlévů. Západní křídlo pak uzavírá areál stodolou, kolnou, kůlnou a dřevníkem.
Stavba s výjimečnou mírou autenticity
Mlýn sloužil po většinu své existence své původní funkci – mlynářství. Teprve v posledních desetiletích po druhé světové válce přestal jako mlýn fungovat, sloužil k bydlení, přechodnému ubytování a hospodářským účelům. Dnes je využíván k rekreačním účelům rodiny.
Přestože od posledních větších stavebních úprav (z období krátce po válce) uplynulo několik desítek let, stav areálu zůstává celkově dobrý. Klíčovým prvkem této nemovitosti je skutečnost, že v průběhu druhé poloviny 20. století bylo provedeno jen minimum stavebních zásahů – a díky tomu se celý areál dochoval ve výjimečně autentickém stavu.
Zůstala zachována většina původních detailů a prvků: okna, dveře, kamenické články, povrchové úpravy, konstrukce krovu – a především unikátně dochované technologické vybavení mlýna, které činí z této nemovitosti mimořádně cenné historické dědictví.
Technologie mlýna
Technologie a unikátní konstrukční prvky
Technologické vybavení mlýna, stejně jako s ním spojené konstrukční prvky, vykazuje řadu výjimečností. Z konstrukčního hlediska je třeba vyzdvihnout zejména dochovanou mlýnskou hranici s kamennými sloupy, což je zcela ojedinělé řešení. Většina mlýnů využívala výhradně dřevěné konstrukce – sekernická práce totiž tradičně náležela odborníkům na dřevo, nikoliv na kámen. Kámen má horší schopnost vyrovnávat se s vibracemi vznikajícími při mletí, a právě proto jsou kamenné sloupy u mlýnské hranice velmi vzácné.
Zcela mimořádným detailem je také patka pod levým předním sloupkem s dochovanou jamkou – s vysokou pravděpodobností se jedná o tzv. štok, původní základní osazení sloupu hranice.
Technologicky se mlýn řadí mezi tzv. periodické mlýny s uměleckým složením – jde o typ mlecího provozu, kde na stejných strojích probíhá více procesů díky změně jejich nastavení. Tento systém byl typický pro menší venkovské mlýny, které byly poháněny slabšími, sezónně proměnlivými vodními toky. Mlynáři si tak často nemohli dovolit provoz více mlecích zařízení – z ekonomických i energetických důvodů.
Z tohoto důvodu je zdejší technologické složení jednoduché, ale plně funkční: dvojice válcových stolic a dva vysévače. Dochovaný stav vybavení představuje cenný doklad běžného strojního osazení mlýna v podmínkách slabého vodního toku.
Přestože zařízení nebylo dlouhodobě udržováno, zachovalo se téměř kompletně a bez zásadního poškození. Díky tomu je možné velmi přesně rekonstruovat celý proces mletí. Většina dochovaných strojů pochází z období první světové války až do 40. let 20. století.
Tento technický stav spolu s architektonickými detaily dělá z Vospělova mlýna mimořádně autentickou kulturní památku s vysokou historickou i odbornou hodnotou.
Prodej
Nemovitost – základní parametry
-
Statut: kulturní památka (zapsáno v roce 2008)
-
Lokalita: České Kanada / Jindřichohradecko
-
Typ: historický mlýn s obytnou částí, mlýnicí a hospodářskými stavbami
-
Celková výměra pozemků: 23 756 m², z toho:
-
Zastavěná plocha a nádvoří: 1 183 m²
-
Vodní plocha (rybník): 5 952 m²
-
Zamokřená plocha: 6 564 m²
-
Trvalý travní porost: 7 770 m²
-
Lesní pozemek: 1 100 m²
-
Ostatní plocha: 1 187 m²
-
-
Obytná část: aktuálně obyvatelných cca 100 m²
-
Mlýnice: historická, třípodlažní, se zachovalou technologií (cca 300 m²)
-
Stav: před celkovou rekonstrukcí
Technické údaje
-
Voda: napojeno na veřejný vodovod
-
Odpad: domácí systém s vlastním spádem
-
Topení: tuhá paliva
Minimální kupní cena 12.900.000Kč
prodej formou elektronické aukce
Kontakt
Velké Podolí 113, Kunžak
Makléřka Miroslava Pavlíková
+420 722 922 706
Možnost čerpat dotace*
* Pro podrobnější informace a aktuální výzvy doporučuji navštívit oficiální webové stránky příslušných programů nebo kontaktovat odborníky na dotační poradenství.